Focení s DJ Andreou Pomeje a jejím snoubencem Petrem byla neskutečná jízda! Kdo by čekal zpovykanou VIP hvězdu, krutě by se spletl. Usměvavá a ochotná Andrea zářila jako sluníčko. A to navzdory faktu, že čtyři hodiny pobíhala z jednoho ateliéru do druhého prakticky nahá – protože co si budeme nalhávat, vypasovaný korzet, krajkové kalhotky a boty na jehlových podpatcích moc nezahřejí. Ale Andrea nejenom že si na nic nestěžovala, naopak nadšeně vymýšlela nové kompozice… kdo by řekl, že focení nemá ráda?! Rozhodně si ceníme, že jsme mohli být součástí přípravy obálek ke knihám Sharon Page Hříšní vévodové. A mezi výměnou korzetů jsme pro vás Andreu vyzpovídali… Začneme jak jinak než o knihách.
 (1).jpg)
Kterou knížku jsi četla jako dítě ráda a opakovaně? A naopak, kterou knížku, třeba něco z povinné četby ve škole, jsi nesnášela a bohužel ti zůstala v hlavě?
Já teď budu asi působit tak, že jsem v dětství minimálně měla navštěvovat dětského psychologa, protože mojí neojblíbenější knížkou od malička byla Kytice! A to z toho důvodu, že se mi moc líbily ty básničky. Dodnes je znám nazpaměť. A paradoxně nejmíň oblíbenou knížkou byly pohádky Boženy Němcové. Nevím proč. Možná tou zvolenou formou jazyka, kterou Němcová používala. Taková staročeština. No prostě mě nebavily.
Máš nějaké čtecí zlozvyky? Ohýbáš u knížek rohy stránek? Nebo si je bereš do vany?
Mám těch zlozvyků několik! Mám ráda seberozvojové knížky, takže si do nich píšu a podškrtávám pasáže, to je jeden zlozvyk. A druhý je ten, že u čtení dost často jím, takže ty knihy podle toho vypadají…
Trochu tématicky… máš ráda vášnivé knížky? Třeba i s větším podílem erotiky?
Mám jich doma několik. Ale za život jsem jich přečetla spousty a myslím si, že dokážou být víc HOT než jakýkoliv erotický film nebo videa. A to právě proto, že vášnivá knížka dává větší prostor představivosti než názorné video.
Co tě vzruší víc – kuchařka s dokonalým receptem na pho, nebo česká klasika se svíčkovou?
Takhle, ještě jsem nenašla knížku, kde by byl ten ideální, jedinečný a dokonalý recept na pho, jaké dělají v Sapě. Takže kdyby se taková knížka našla a ten recept by mě dovedl k výsledné chuti a vůni polívky ze Sapy, tak se svíčkový nevyrovná.
Vzrušení a vášeň je tvou prací! Vyvoláváš emoce. Lidi na tvoje písničky živočišně tancují. Ty dvě hodiny skáčeš na pódiu, takže logická otázka – dostáváš nabídky na skleničku… rande?
Když se podíváte na veškeré fotoreporty z mých akcí, tak za mými zády nebo na boku uvidíte stát takovou velkou tmavou osobu… a to je můj snoubenec, který tam číhá a hlídá mě. Takže žádný potenciální balič se neodváží přiblížit. Sem tam je mi nějaká sklenička, nebo celá lahev, donesená. Ale ne ne, já mám svoje pití a nenechávám se zvát na rande.
A co Petr, je to tvůj road manager a bodyguard? Jak zvládá ten tlak fanoušků?
Já bych řekla, že Petr je absolutně skvělej! Road managera mi na plný úvazek dělá už čtvrtým rokem a jsme skvěle sehraný tým. Takže to chápe, že k té práci patří i zájem fanoušků, focení s nimi a zvládá to nadmíru skvěle a vždy s úsměvem.
A naopak, jak ty zvládáš zájem fanynek o svého snoubence?
Zcela upřímně, konkrétně na akcích nezaznamenávám, že by docházelo k balení Petra. Protože když nějaká fanynka přijde, tak velmi rychle smutně odchází. Můj snoubenec totiž v tom randálu absolutně nic neslyší, a tím pádem jsou všechny balicí techniky dívek a žen k ničemu.
Při focení obálek jsi byla naprosto pohodová a nad věcí! A to jsi na sobě měla korzety a byla v kalhotkách… jak dlouho sis zvykala na objektiv? Jak se dá překonat ostych a být tak happy jako ty?
Obecně focení není moje komfortní zóna. Stát před objektivem? To fakt nemám ráda. A už vůbec nemám ráda se pak následně v těch fotkách hrabat – jsem k sobě totiž velmi kritická. Před objektiv si stoupám jenom z nutnosti. Ale protože mám štěstí na produkční tým – fotograf, vizážistky, stylistky – tak si to dokážu užít. Ale jinak je to pro mě řehole!
Fotili jsme tě pro nakladatelství, které má ve znaku papričky. Takže co ty a pálivé jídlo?
Focení pro nakladatelství s papričkama mě bavilo. Je pravdou, že tím, že se ráda vracím do Asie, v Thajsku jsem byla 11x, tak i pálivý jídlo je na mém denním pořádku. Pokaždé, když se vracím z Thajska, si vozím jejich místní chilli. A kdykoliv mi začíná docházet, tak se už dívám po letenkách, abych si mohla zaletět doplnit pálivé zásoby.
Inspirujeme na našem webu mojeromantika.cz čtenářky a máme pro ně recepty, jak zpracovat netradičně pálivé papričky (kakao, vánoční cukroví, mango chutney) Máš ty sama nějaký osvědčený recept, co vaříš?
Úplně nějaký speciální recept nemám. Ale doma vařím pořád a převážně thajské a vietnamské recepty. A tam se to chilli vyskytuje hodně, to není nic divnýho. Ale my ho používáme i do našich klasických receptů, jako je vývar s hovězíma knedlíčkama. No a tam ho dávám hodně!
Jak vůbec zvládáš při svém shonu a práci de facto v noci udržovat si tak super postavu?
No právě že úplně nezvládám. Jestli moje postava vypadá štíhle, tak to bude zásluhou každodenního shonu a dvouhodinovým pohybem za mixážním pultem. Každopádně by to mohlo být lepší! Ale kdykoliv jsem se rozhodla, že budu cvičit nebo chodit do posilovny, tak z toho nějak záhadně sešlo…
Celkově jste ty i Petr vystaveni velkému tlaku (média, fanoušci, hateři) navenek přitom působíš velice vyrovnaně až zenově vyklidněná… ale je za tím asi velký kus práce?
Zenově klidně? No můžu si to napsat do životopisu, ale úplně to není pravda. Celkově jsem dost energická. Myslím si, že často i dost roztržitá – možná tím stresem a tlakem, který dlouhodobě cítím. Není to úplně easy, protože jsem přišla do prostředí, který by pro mě nebylo zcela přirozený. Celkově showbyznys je velmi náročný prostředí a pro povahy, jako jsem já, tak dost často vede ke stavům, ne úplně depresivním, ale spíš tendencím se podhodnocovat. Nutkáním se srovnávat. Hodnotit se a vyhraňovat se, ať už jde o média, fanoušky… prostě není to lehké. A pokud člověk v sobě nemá pevně zakořeněnou sebehodnotu, tak to s ním může slušně zacloumat. Což se mimochodem stalo i mně, ale momentálně už je to lepší. Ovšem jen proto, že na tom intenzivně pracuju!“
Jak vypadá tvůj ideální den – kdykoliv a kdekoliv?
Momentálně pro mě je absolutně ideální den spát bez budíku. Vzít si kupu jídla do postele a během toho debužírování usnout, vzbudit se zase, až si tělo odpočine, a relaxovat. Nikam nespěchat. Vypnout mobil. A pochopitelně mít vedle sebe mýho Peťu! Jó, tak takový den jsme neměli ani nepamatuju…
