Grandfinále 9dílné série Ohnivé panny od Anny Lowe, jedné z mých nejoblíbenějších autorek, bylo prostě skvělé. Poslední díl se skutečně autorce vyvedl a krásně tak celou dračí fantasy ságu uzavřel. Musím přiznat, že mé nadšení z úžasného příběhu zakončil také smutek. Bude se mi po hrdinných Strážcích totiž velmi stýskat. Přilnula jsem k nim stejně jako k Bojovníkům z Havaje.
Každý jeden ze Strážců si mne získal nějakým svým vybraným povahovým rysem. Nejvíce jsem si z těch sexy ochránců oblíbila Finna, dračího měňavce z Irska, ten si mě obmotal kolem svého dračího drápu na plné čáře svým humorem, přátelskostí a vztahem k dětem. Na druhém stupínku mám lva Liama, který mi připomínal vlka Boonea z Toužení vlka.
Nicméně, medvědí měňavec Heat se rozhodně nedržel v mém žebříčku popularity zpátky. Ba naopak. Ten dokázal teda rozpálit… a to doslova, jak se dozvíte v průběhu čtení :-)
Ale vraťme se k ději samotnému. Tento díl byl v mnoha ohledech velmi odlišný než všechny předchozí, proto mě bavil o to víc. Prásknu vám jen dvě věci, které odlišují Švýcarsko od ostatních, a to: Ohnivá panna je zde od počátku známá a přiznaná. Žádné oddalující se odhalení až na samém konci. A druhá věc. Hlavní hrdinové si to, lidově řečeno, rozdají už v první kapitole. Žádná slow-burn romantika. Tady to jiskří hned zkraje.
Prozradím vám, že nejvíce jsem si labužila při pasážích, kdy hlavní hrdina Heat v medvědí podobě ochraňuje svou osudovou družku Claudii, která se ocitla po pádu laviny v nesnázích ve svém lidském těle. Tato záchranná mise byla tak úžasně popsána, že jsem si některé odstavce četla opakovaně.
Finálová bitva nám propojí celý tým předchozích ohnivých pannen a Strážců a to mi úplně zabrknalo na srdíčko, protože jsem si promítala osudy všech zmíněných. Vážně, krásný, citlivý finiš, na který budu ráda vzpomínat.
Indy Sky